Město se rozkládá v předhůří Nízkého Jeseníku v kopcovitém terénu s četnými listnatými i jehličnatými lesy, které spolu s údolím řeky Moravice vytváří malebné přírodní scenérie s možností turistického využití. Městská práva a znak Hradci udělil v roce 1481 opavský kníže z Poděbradského rodu – Viktorin. Vévodí mu rozsáhlý knížecí zámek, přestavěný z původního románsko-gotického hradu Přemyslovců. Dnes se honosí bohatými sbírkami a rozsáhlým parkem, který nemalou měrou dotváří dominantu města Hradce. Hradec nad Moravicí je střediskovou obcí, kulturním centrem této části Slezska a významným cílem výletů obyvatel naší republiky i zahraničních návštěvníků.
Status: město
Celková výměra: 4395 ha
Počet obyvatel: 5503 (k 1.1.2012)
Okres: Opava
Obvody, části: Benkovice, Bohučovice, Domoradovice, Filipovice, Jakubčovice, Kajlovec, Žimrovice
Nadmořská výška: m n. m.
MÍSTNÍ ČÁSTI- Benkovice - název vznikl jako odvozenina jednoho z prvních pravděpodobných osadníků se jménem Benedikt. První zmínka je z roku 1363.
- Bohučovice - název osady vznikl pravděpodobně po místním osadníkovi se jménem "Bohuš", popř. "Bohuš". První zmínka je z roku 1413.
- Domoradovice - název osady vznikl pravděpodobně od jména Domarad. První písemná zpráva je z roku
- Filipovice - původem hospodářský dvůr náležející nedalekému hradu Vikštejn, který vlastnil od roku 1706 hrabě František Josef Filip hrabě z Hodic.
- Jakubčovice - jak název osady napovídá, jedním z prvních osadníků byl jakýsi "Jakub", či Jakubča".
- Kajlovec - osada byla založena po třicetileté válce s původním označením Hradečná nebo také "Hradecznia".
- Žimrovice - první zmínka je z roku 1357. Východně od vesnice se táhne kopec Hanuše, kolem kterého je opředena pověst, že uvnitř spí rytíři připravení k obraně slezské země, až jí bude nejhuře.
HISTORIE MĚSTA
Počátky osídlení prostoru města Hradce spadají až do mladší doby kamenné. Dosvědčují to nálezy svázané s „lidem nálevkových pohárů“ z doby cca 3000 až 2700 př. n. l. a doklady spjaté s „lidem popelnicových polí“ z období 800 až 600 př. n. l.
Na sklonku 8. století se na ostrožně, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, usadili Slované.
Minulost města Hradce nad Moravicí je úzce spjata s dějinami středověkého zeměpanského hradu. Někdy v polovině 11. století vybudovali ve střední části ostrohu svůj knížecí hrad Přemyslovci. Hradec se stával nejen význačnou pohraniční pevností, ale také kulturním a správním centrem Opavska. Nejstarší historická zpráva klade k roku 1060 jeho marné obléhání vojskem Boleslava II. Smělého.
Zdejší hradisko střežilo nejméně od roku 1078 také frekventovanou obchodní cestu z Moravy přes Oderské vrchy do Polska a pod Hradcem bylo vybíráno mýto a clo 6 denárů.
Zhruba v polovině 13. Století byl starší knížecí hrad velkoryse přebudován Přemyslem Otakarem II., po jeho smrti zde v letech 1279 – 1281 vedla svůj dvůr královna vdova Kunhuta.
V prostoru před hradem se rozložilo město Hradec, nejprve se třinácti a záhy devatenácti usedlostmi. K městu bývala jako předměstí počítána od roku 1446 také obec Podolí, ležící na úpatí ostrohu, nazývaná také – na rozdíl od Horního městečka (Hradce) – Dolní městečko. 3. října 1481 ocenil opavský kníže Viktorin, syn krále Jiřího z Poděbrad, zásluhy Hradce v bojích proti vojskům uherského krále Matyáše Korvína a přiznal mu znak, městská privilegia a právo trhu a jarmarku.
Po roce 1528 byl Hradec zástavním zbožím. V roce 1584 prodal císař Rudolf II. zdejší panství Kašparovi, svobodnému pánu Pruskovskému z Pruskova, který započal se zásadní přestavbou dosavadního gotického hradu na pohodlný zámek. S Kašparem Pruskovským se hradecké panství ustálilo ve své rozloze a tvořily jej vedle samotného Hradce s Podolím vsi: Žimrovice, Benkovice, Branka, Bohučovice, Větřkovice, Březová, Lesní Albrechtice, Jančí, část Milostovic, Chvalíkovice a Vehovice. Panství nebylo hospodářsky příliš bohaté, samotné městečko Hradec (bez Podolí) patřilo k nejmenším na Opavsku.
Po Kašparově smrti převzal statky i s hradem jeho bratranec Jan Kryštof, který se jako věrný katolík odmítl připojit ke stavovskému povstání a byl proto nejen zbaven svých úřadů, ale i panství. Za následující třicetileté války přecházel Hradec střídavě do rukou císařských i protestantských vojsk, za dánského vpádu v letech 1626 – 1627 se zde razily falešné mince.
Válkou panství značně utrpělo – přerušena byla pochopitelně i renesanční přestavba zámku. Městská práva byla Hradci obnovena až v roce 1701. O rok později se od něj odtrhlo Podolí, prohlášené za samostatnou obec, s Hradcem bylo Podolí opětně sloučeno až v roce 1948.
V roce 1733 prodal Erdman Pruskovský hradecké panství radovi císařské komory Wolfgangu Konradovi z Neffzernu. Za Neffzernů prožíval Hradec se zhruba stovkou obyvatel léta prusko-rakouských válek, jeho posádku osobně kontroloval mj. i císař Josef II. v doprovodu proslulého rakouského generála Laudona.
V roce 1778 přešlo hradecké panství do rukou knížat Lichnovských, kteří se tu v šesti generacích střídali až do roku 1945. Jejich uměnímilovnost, přátelský postoj a rovněž nová tvář zámku a krása prostředí způsobily, že na počátku 19. stol. sem zavítal génius hudby Ludvík van Beethoven, Ferenc Liszt, malíř Josef Mánes a další umělci. Lichnovští přinesli do Hradce hospodářskou prosperitu, mj. tu zavedli chov ovcí, který dal práci tolika soukeníkům, že tu v roce 1780 vznikl soukenický cech. Od roku 1795 byly postupně zastavovány parcely bývalých panských zahrad pod městečkem a to tak intenzivně, že již v roce 1835 zde vznikla samostatná obec Kozí Hradec, která byla k Hradci připojena až v roce 1919. Na pravém břehu Moravice se rozrůstala samostatná obec Podolí. Začal se rozvíjet průmysl - na levém břehu Moravice byla postavena přádelna a tkalcovna, v prostoru hospodářského dvora Stránky byla zřízena papírna, později adaptována na lepenkárnu, elektrárna a škrobárna.
V Hradci – Podolí se začal rozvíjet i průmysl, upevňoval se národní život Čechů. V roce 1890 byla otevřena obecná čtyřtřídní škola na dnešní Zámecké ulici. V roce 1903 – 1905 byla postavena železniční trať. V roce 1907 byl založen Sokol, v roce 1909 postaven Národní dům, středisko českého národního života, ve kterém byla také restaurace a společenský sál.
V roce 1910 byl starý dřevěný most Lichnovských, kde se vybíralo mýto, vyměněn za most ocelový, vyrobený v Braneckých železárnách. Po I. světové válce zde působila Matice opavská, dnes Matice slezská. Hradec pravidelně navštěvoval i básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně.
Po I. světové válce zde pusobila Matice opavská, dnes Matice slezská. Hradec pravidelně navštěvoval i básník Petr Bezruč a věnoval mu své básně.
Zrod fašismu a II. světová válka postihla i Hradec. Ten se stal součástí okupovaného pohraničí – Německé říše. Konec války v roce 1945 byl počátkem řady změn a úspěšného rozvoje Hradce.
V září 1948 byl sloučen Hradec s Podolím. V roce 1971 byla obec nesoucí od roku 1968 název Hradec nad Moravicí znovu povýšena na město. Dne 1. 2. 1995 byl Parlamentem ČR udělen městu prapor.
PAMÁTKY, ZAJÍMAVOSTI
Vedle zmíněného zámku jsou na území města i další stavební památky – farní kostel sv. Petra a Pavla ze 16. století, mnohem menší církevní stavby, kaple a kostelíky, mezi nimi především soubor křížové cesty Slezské Kalvárie z konce 19. století a dále zemní opevnění ze slezských válek tzv. šance.
UBYTOVÁNÍ- Čeká vás zde dostatečná obchodní síť, řada restaurací se specialitami slezské, české i světové kuchyně, hotely i kempy dobré úrovně s velkou lůžkovou kapacitou.
- Hotel Červený zámek
- Hotel Belaria (tel.: 774 922 002)
- Penzion Štrauska (tel. 604 443 934)
- Autokemp “Dery” (tel. 777 044 303)
- Areál dobré pohody – penzion (tel. 603 562 636)
- Penzion U Dihlů (tel. 553 779 061, 723 912 959 )
- Ubytovna Betlém (tel. 603 562 636)
- Old House (tel. 605 186 366)
- Ubytovna Babinec (tel. 602 767 394)
STRAVOVÁNÍ- Pohostinství BABINEC (tel. 602 767 394)
- Pivnice Na staré poště (tel. 553 784 293)
- Zámecká restaurace (tel. 553 783 021)
- Restaurace U Kunhuty (tel. 553 784 393)
- Občerstvení U Záviše (tel. 603 315 703)
- Cukrárna Kamahaj (tel. 553 783 678)
- Restaurace U Dihlů (tel. 723 912 959)
- Restaurace Areál dobré pohody (tel. 603 562 636)
- Hospoda „V Bossně“ (tel. 776 333 404)
- Restaurace Sport (tel. 553 784 076)
OSOBNOSTI
Vít Slíva, básník
Kurt Gebauer, sochař
DOSTUPNOST- Vzdálenost vzdušnou čarou: Hradec n. M. leží 7,5 km jižně od Opavy
- Vlakem: trať č. 315 Opava východ – Hradec nad Moravicí (a zpět)
- Autobusem: zajištěna několika linkami i dálkovými spoji, 3 zastávky – BRANO, Železniční stanice a Škola.
- Pěšky: přes město vedou cyklotrasy č. 6141, 551, 6055.
- Na kole: přes město vede několik značených turistických tras a také naučné stezky
- Autem: I. tř. č. 57 směr na Fulnek.
ZDROJ INFORMACÍ: MěÚ Hradec nad Moravicí, www.muhradec.cz
|
|