Malebná podhorská obec s roztroušenou slezskou zástavbou vklíněná mezi masívy Travného a Slavíče s největším katastrem v Beskydech. Morávka se rozkládá na obou březích stejnojmenné řeky.
Svou rozlohou 87 km2 je jednou z největších obcí v České republice. V letech 1960-1964 byla na Morávce postavena údolní přehrada, sloužící jako zdroj pitné vody pro obyvatele okolních měst.
Pro své vzácné a neobvyklé přírodní krásy spadá území obce do CHKO Beskydy. Je zde zaznamenán výskyt vlků, medvědů i rysů.
Morávka nabízí zde velmi dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci, turistiku i sběr lesních plodů.
Status: obec
Celková výměra: 8200 ha
Počet obyvatel: 1190
Okres: Frýdek-Místek
Obvody, části: Vlaské, Vojkovčina, Dolinky, Vysuté, Malé Lipové, Velké Lipové, Slavíč, Úspolka, Kocuří, Lúčka, Byčinec, Křížové cesty, Ježanky, Nytrová, Skalka, Kotly
Nadmořská výška: 520 m n. m.
Je členem: Sdružení obcí povodí Morávky, Svazek obcí Morávka - Pražmo, Region Slezská brána.
HISTORIE
Obec Morávka byla založena na počátku 17. století a je jednou z nejmladších vsí na Frýdecku.
V 17.-18. století se uvádí v pramenech jako valašská ves. Ves byla součástí frýdeckého panství, které bylo majetkem hraběcích rodů Bruntálských z Vrbna, Oppersdorfů a Pražmů. Obyvatelé se věnovali horskému zemědělství a pastevectví valašského dobytka. V horách se nacházel značný počet salaší ještě na počátku 20. století. O valašských tradicích vypovídá i symbol na obecním znaku. Rozsáhlé oblasti lesů na Morávce patřily až do roku 1918 habsburskému rodu a byly intenzivně hospodářsky využívány.
Na počátku 20. století dosáhl počet obyvatel Morávky svého maxima 3839 obyvatel a v obci fungovalo 6 malotřídních obecných škol.
Dramaticky zasáhla do dějin Morávky doba druhé světové války. Roku 1938 byla část obce zabrána Polskem a po okupaci českých zemí zde bylo organizováno převádění přes lesní hranici z Protektorátu do Polska. Po roce 1943 zesílila na Morávce partyzánská činnost a došlo i k vysazení parašutistů z Anglie (skupina Wolfram). Po vypálení usedlosti Zajičorka, jejíž obyvatelé ukrývali partyzány, přepadlo německé jagdkomando partyzánský bunkr na Malém Travném. Nacistický stanný soud z Brna odsoudil v prosinci roku 1944 čtrnáct občanů Morávky k trestu smrti.
Po druhé světové válce začal výrazný pokles počtu obyvatel Morávky způsobený stěhováním do pohraničí (Bruntálsko), stavbou údolní přehrady a zatopením části údolí, ale hlavně vystěhovalectvím za prací na Ostravsko. Na prvorepublikovou tradici „víkendů“ a „letních bytů“ navázalo chataření a chalupaření, doplněné o stavby velkých rekreačních středisek. Morávka se tak stala významnou rekreační obcí pro oblast ostravské aglomerace. Od konce 80. let minulého století počet obyvatel obce stabilně stoupá a v současnosti má obce 1080 obyvatel.
OSOBNOSTIJosef Bystřičan - narozen 18.4.1866 ve Velkém Lipovém. Vystudoval gymnázium v Těšíně a bohosloveckou fakultu v Olomouci. Jeho svěcení na kněze se zúčastnily tisíce farníků a lidu z okolí. Již od studentských let byl literárně činný pod jménem "Lipovský". Vydal spisek Kořalka a desatero, kde burcoval k tomu, aby lid většinu svého času nestrávil v krčmách. Dále spisek Dějiny farnosti Porubské ve Slezsku. Po postižení nervovou chorobou se léčil ve Vídeňském Novém městě, kde v léčebném ústavu r. 1913 zemřel.
Prof. Jan Loryš - narozen 6.3.1860 ve Vlaském. Po těšínském gymnasiu nastoupil ke studiu klasické filologie a filosofie na Vídeňské, později Karlově universitě v Praze. Působil zprvu jako vychovatel, později jako středoškolský profesor. Napsal sbírku Světlušky, drama Zbojníci, zpracoval učebnice pravopisu pro střední školy a učitelské ústavy a napsal Rozbor podřečí hornoostravského ve Slezsku. Prof. Loryš zemřel r.1920 na Královských Vinohradech.
Josef Kaňok - narozen 12.3.1830, kronikář. Napsal Píšící knížku domácích i časových věcí.
Miluše Březinová – narozena 29.3.1930, malířka. Připravila soubor obrazů beskydských chalup a nazvala ho - Zde žila skromnost a snášenlivost.
DOSTUPNOST- Vzdálenost vzdušnou čarou: 15 km JV od města Frýdek-Místek
- Silniční spojení: odbočka na Morávku v Dobré ze silnice I. třídy E462 Frýdek-Místek - Český Těšín nebo z Frýdlantu n. O.
- Autobusová doprava: z Frýdku-Místku přes Dobrou, Raškovice a Pražmo, příp. z Frýdlantu nad Ostravicí s přestupem v Raškovicích
- Železniční doprava: nejbližší stanice 1. Frýdek-Místek, 2. trať č. 322 Frýdek-Místek - Český Těšín, zastávka Dobrá (9 km), 3. příp. do Frýdlantu nad Ostravicí (14 km), trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí.
- Pro turisty: Morávka je jedním z center turistiky, odkud vychází četné značené trasy. Přes obec vede cyklotrasa 6113. V obci vede také Naučná stezka Prameny řeky Morávky.
ZDROJ INFORMACÍ: OÚ Morávka
|
|